| < Předchozí |
|---|
Procestoval jsem a nafotil již řadu nádraží - těch koncových, rozhodně ale zatím první pozici zaujme Bílý Potok pod Smrkem. Nádraží je obklopeno veškerou zelení, tím zapadá do krásného krajinného rázu svého okolí. Koncové nádraží je se služebním číslem trati 547 - podještědské lokálky.
Trať vychází z monstrozního nádraží Raspenava a po krátké době motoráček dorazí do svého cíle. V článku popíšu současně i "výhybnu" resp. jedinou stanici s manipulační kolejí: Hejnice. Celkem ani nepřekvapí, že při fotografování traťových úseků Frýdlandt v Čechách - Zawidów PKP, Frýdlandt v Č. - Jindřichovice pod Smrkem a Liberec - Raspenava, že pomalu v každé stanici se nachází skládka uhlí - tedy uhelné sklady. Ty již fungují jen asi ve dvou případech, jasně, jsme na horách, plyn je zde asi velkou neznámou. V případě Hejnice - sklad zde byl již zrušen, torza pozůstatků šnekového nakladače a parních rozmrazovačů uhlí v případě zimní vykládky jsou již minulostí. Najdete je v mnoha podještědských nádražích.
Největší bylo asi v Raspenavě, zde uhelné sklady fungují.Ale zpět k Bílému Potoku, stanice již nevykazuje žádnou tvorbu nákladních vlaků, nedochází zde již ani k nakládce dřeva ap. jedná se pouze o osobní dopravu sólo motorový vůz 810/M152! Dle těchto proporcí také stanice a její kolejové uspořádání vypadá. Skladiště, stejně jako přilehlá rampa nakládky z/do žel./silničních vozů již zcela bez využití. Nádražní budova je v přízemí obsazena pouze prodejem jízdenek, a to pouze v případě kdy jsou jízdy vlaků dle JŘ. Staniční dozorce je minulostí, stejně jako vlečkový cvrkot naprotilehlém vlečkovém obvodu pro nakládku kulatiny z okolních lesů. Ta, je ostatně stahována z hor již silniční variantou - a to je velká škoda. Bílý Potok nabízí celkem rozsáhlé kolejové uspořádání kde by k nakládce kulatiny do vozů Eas aj. bylo realizovatelné i dnes.
Motoráček 810 při prostoji před novým odjezdem směr Raspenava
Pokud by se realizovala tato předloha do modulu, nebo klasického-pevného domácího kolejiště, nejspíš by se jednalo o II., III. nebo IV. provozní epochu. V tom případě zde bylo pravidlem v nasazování hnacích kol. vozidel typově: 310, 422 nebo M131 s vlečným vozem. Dále nákladní vlaky v čele s hektorem 720 nebo prasátko T211. Nákladní vlakotvorba: kulatina z okolních lesů, dále již zpracované dřevo z pily - to lze nakládat u rampy skladiště koleje č.3Uhlí bylo dopravováno jak do Hejnice, tak do Bílého Potoka. Dnes již Bílý Potok tímto sortimentem nedisponuje, stejně tak i Hejnice, kde zůstala jen manipulační technika k vykládce vozů Eas-u. Proto skladba vozů vycházejíce ze stanice Raspenava byla v sestavě: 720 + Eas-u + Eas-u + Ks + Ks + Res + Daak a v mnoha jiných variantách. V rozmezí II. a III. epochy zde vládla řada 310 a 422 tedy malé lokomotivy pro osobní (310) a osobní+nákladní dopravu (422). Jen pro zajímavost, v koncové stanici jiné podještědské lokálky, je k vidění i malá točna pro obracení těchto lokomotiv, tou stanicí jsou Jindřichovice pod Smrkem. Z této točny ale nenechavé a nepřizpůsobivé obyvatelstvo nejspíš odmontovalo kola, proto je točna v "houpacím" stavu. Dnes již kolejové uspořádání stanice Jindřichovice pod Smrkem je dosti zredukováno a točna je odříznuta od kolejového větvení!
O této stanici, stejně jako o koncové stanici Černousy, budu psát později...



Komentáře
Byl to čistě jen slovní obrat, nemá to žádnou spojitost s narážkou na obec jako takovou, ani to, že prošla destruktivní povodní.. to fakt ne! Takže původní větu nehodlám vůbec upravovat do jiného významu!
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.